Aktuality
Tureckem bez bariér

Tureckem bez bariér

21.9.2015

Díl 1. – Jak jsem tam dojel

Jste-li člověkem, jenž se světem prohání na elektrickém oři v doprovodu svých bližních či osobních asistentů, jistě mi dáte zapravdu, že vybrat vhodnou dovolenou není vždy lehké.

Pro mě jako provozovatele bezbariérové cestovní kanceláře je to, pravda, o něco jednodušší. V Bezbatour již tři roky shromažďujeme všemožné informace o možnostech cestování i pro lidi s tím nejtěžším postižením. Když jsem tedy chtěl vzít rodinku po delší době k moři, nadefinoval jsem si parametry podle svých potřeb a z možných variant jsme nakonec zabodli ukazováček na Turecko. Zbývalo jen přesvědčit všechny zúčastněné, že se jedná o naprosto bezpečnou zemi, kde na nás už na letišti nebude čekat terorista. Po prolomení všech předsudků jsme společnými silami vybrali hotel Side Prenses Resort, který kromě 80 bezbariérových pokojů nabízí i zvedák do bazénu a příjemnou vzdálenost k pláži. V Bezbatour jsme v té době měli navázanou spolupráci s tureckým partnerem a tak jsme bez problémů zajistili bezbariérový transfer na hotel, zapůjčení zvedáku a na jeden den bezba výlet po tamějších pamětihodnostech. Expedice „Tureckem bez bariér“ čítala kromě mě ještě mé rodiče, manželku a tříletou dceru, pro níž to byla vůbec první zkušenost s cestou do zahraničí.

Na Letišti Václava Havla jsme využili možnost nechat zaparkované auto pro vozíčkáře bezplatně v parkovacím domě. Tentokrát jsem se rozhodl důvěřovat letecké společnosti a cestovat na vlastním elektrickém vozíku, i když jsem v předchozích případech trpce litoval. V minulosti se stalo jen v jednom případě, že by vozík při přepravě nepoškodili. Pro jistotu jsem ho při odbavení složil, jak to jen bylo možné, a ovládací panel si vzal sebou na palubu letadla. Mírně nepříjemná situace nastala před nástupem na palubu. Naše letadlo procházelo technickou údržbou o něco delší než je obvyklé, a tak se odsunul nástup. Našeho letištního asistenta tak odvolali k letu z Moskvy. Vozíčkář je do letadla nakládán jako první, ale v momentě ohlášení nástupu náš asistent s „vynašečkou“ (úzký vozík pro přesun do letadla) nikde. Nastupoval jsem tedy jako poslední, což nebylo úplně komfortní. K mému velkému překvapení jsem však u odbavení dostal sedadla hned na začátku letadla, takže jsem na nepohodlné „vynašečce“ nemusel absolvovat přesun na chvost letadla.

Let do Antalye trvá tři hodiny. V Turecku je o hodinu více, takže si musíte po příletu posunout hodinky. Těsně před přistáním jsem však trochu znejistěl, zda letíme opravdu dobře. Z okénka jsem totiž viděl poměrně vysoké a v některých místech i zasněžené hory. Hned u letadla již byli připraveni dva místní asistenti, kteří mi pomohli až do odletové haly. Nutno vyzdvihnout, že tamní „vynašečka“ je o mnoho pohodlnější než ta na pražském letišti. Co mě však nemile překvapilo, byl vozík, který mi půjčili pro pohyb na letišti. Tento pravděpodobně pamatoval ještě druhou světovou válku. Byl nestandardně hluboký, takže jsem do něj zapadl jak Němec do krytu a nešly mu vyndat postranice, takže mě asistenti museli zvedat opravdu vysoko. Nutno dodat, že při zpáteční cestě jsem již dostal vozík normální z tohoto století. U východu z letiště na nás již čekal mladík s cedulí s mým jménem, jenž přivolal náš bezbariérový transfer, ve kterém byl již naložen i pronajatý zvedák.

Cesta z Antalye do Side trvá zhruba hodinku. Celou cestu jedete po dálnici, na které mě však překvapovaly poměrně časté semafory. Během cesty nevidíte moře, ale dlouhý pás hor, jež obklopují celou Tureckou riviéru. U hotelu bylo velice milé, že nám okamžitě přispěchal na pomoc se zavazadly hotelový pikolík. Ubytování se sice nezdařilo hned na první pokus, protože jsme nedostali objednaný bezbariérový pokoj, ale po reklamaci jsme okamžitě dostali správný.

Hotel disponuje 320 pokoji a z toho je celá třetina bezbariérových. Nutno říci, že není vše úplně precizní. Pokoj je krásně prostorný. Má však drobné mouchy v podobě chybějících madel na dveřích a zrovna v našem pokoji chyběla i madla u toalety. Na jiných bezbariérových pokojích ovšem madla jsou. Je proto lepší do objednávky tento požadavek uvádět. Dalším nedostatkem našeho pokoje bylo sedátko ve sprše umístěné příliš daleko od sprchy. Tento problém jsme však vyřešili židlí z balkónu. Pokoje jsou vybaveny i sklopným zrcadlem. Prostor pod postelí kvůli podjezdu zvedáku sice nebyl, ale po domluvě na recepci bylo i toto vyřešeno podložením postele.

Teď zbývalo už jen si dovolenou pořádně užít.